[ Webhosting profitux.cz ]
v6ak [ programování, bezpečnost, web, php, java, ... ] (Vít Šesták)
Buzz - v6ak Twitter - v6ak

štítky

Sony Ericsson - až zbytečně přehlížená značka

Ještě dnes se můžeme setkat s pohledem na Sony Ericsson jako na modely s výstřední klávesnicí a nespolehlivým joystickem? Ale proč? Dnes je již dávno vše jinak.

To mluvím ze své vlastní zkušenosti, sám již nějakou dobu mobilní telefon této značky používám a volby nelituji.

Trocha vývoje

Legendy A100 - K750i, K800i a další

Mnohé starší modely, například známé K750i a K800i, nemají tlačítka pro ovládání hovoru ("zelené" a "červené" tlačítko), mají pro akci zpět speciální klávesnici a mnozí si na to nemohli zvyknout. Mně to problém nedělalo, ale některé nechvalně známé joysticky jsou už horší problém. Zajímavé, že právě do této doby časově patří největší sláva této značky. Bohužel právě proto se stále můžeme setkat s utkvělou představou Sony Ericsson == mobil s joystickem, což už dávno není pravda.

Nová generace bez joysticků a A200

Ačkoli je to zřejmě nepřesné, konec joysticků Sony Ericssonu mám spojený s novou platformou A200. Bez joysticku je také nejjednoduší model této platformy G502, na kterém právě píšu tento text. Ať je konec joysticků datován kam chce, je jasné, že jsou v souvislosti s touto značkou minulostí. Zkuste najít nějaký model mladší než dva roky s joystickem.

Nová platforma toho ale přinesla mnohem více. Za zmínku stojí přepracovaná klávesnice, která nyní mnohem více připomíná klávesnice jiných značek. Některé typické prvky jako třeba mazací klávesa (C) nebo menu činností (vizte níže) zůstaly zachovány. Jestli to je dobře nebo ne je otázka vkusu, já si umím snadno zvyknout na oboje.

Mezi další novinky patří například podpora rychlého hledání v kontaktech nebo mnohá vylepšení Javy. Některé modely (pravděpodobně všechny dnešní) také mají akcelerometr. Multitasking se stal již samozřejmostí.

Spolupráce se Sagemem - je to dobře?

Kromě vlastních platforem začal Sony Ericsson nechávat výrobu některých modelů na Sagemu. Diskuzí o tom, zda je to dobře, je jistě spoustu. Mám-li je shrnout, byl to asi celkem pochopitelný krok, ale u takového modelu musíte počítat s tím, že mezi ostatní Sony Ericssony je zařadit nemůžeme i kdyby měly nápisů „Sony Ericsson“ sebevíc. Týká se to hlavně starších modelů, kterým chybí i tak běžné funkce jako třeba přidání nového motivu vzhledu. Je toho ale mnohem více, nevýhody platformy S1 jsou rozebrány v trošku starší diskuzi na SEMánii. Koupi nějakého levného modelu na této platformě v případě nenáročných uživatelů ještě pochopím, ale modely cenou se blížící všem tisícům Kč byly podle mého názoru šlápnutím vedle. Za podobnou cenu totiž seženete model na platformě A200 (dnes například Naite) a tady bych se s výběrem nerozmýšlel.

Chytré telefony - čeho se dočkáme?

V oblasti chytrých telefonů měl kdysi Sony Ericsson celkem výběr. Později nastal útlum. Dnes to ale vypadá, že s mini chce Sony Ericsson znovu začít. A to jak s novým Androidem (X10 a různé variace), tak se starým známým Symbianem S60 (Satio, Vivaz). S platformou Windows Mobile mi to moc jasné není. Tam se možná bude také čekat na to, co Microsoft vymyslí s Windows Phone 7 a jak se k tomu postaví výrobci aplikací. Jedním slovem: Uvidíme.

Jak poznat platformu?

V případě chytrých telefonů to bývá uvedeno. V případě těch „hloupých“ to už nebývá tak jasné, takže bych to přiblížil. Samozřejmě, nebudu se zde věnovat vyloženě „muzejním“ kouskům typu T105i.

Chybí-li tlačítka pro ovládání hovoru a je-li obsažena šipka zpět, je to zcela nepochybně starší platforma A100.

Rozeznat A200 od S1 (od Sagemu) je už mírně obtížnější, ale o to důležitější. Obě tyto platformy totiž mají velmi podobnou klávesnici s tlačítky pro ovládání hovoru a bez šipky zpět. Odhadnout to často lze u modelů s označením jako W205, S302, S312, G502, W995 apod. Vypadá to, že třístovky a nižší (W205, S312, S302) jsou vyhrazeny platformě S1, zatímco pětistovky a vyšší jsou vyhrazeny A200. Odhadovat můžete také podle ceny a vzhledu. Platformu A100 jsem sem nezahrnul, ale s tou se již mezi novými modely stěží setkáte a odlišit ji lze již podle klávesnice.

Podrobněji a jistěji se v platformě můžete orientovat pomocí oficiální dokumentace - na straně 3 začíná přehled. Modely označené „No Sony Ericsson Java platform“ budou pravděpodobně S1 (se Sony Ericssonem mají společné hlavně logo), Java Platform 8 (zkráceně JP-8) a novější pak zařadíme do A200. V rámci A200 můžeme modely dále dělit podle přesnější verze Java Platform.

Umí toto váš mobil?

Tady bych chtěl vyzvednout hlavně některé vlastnosti platformy A200. Platforma A100 je již starší a platforma S1 sice zřejmě má svoje místo, ale jde spíše mimo mě. Je samozřejmě otázka, s čím srovnáváme. Nedivil bych se, kdyby tu některý zastánce Windows Mobile sepsal aplikace a úpravy, kterými lze dosáhnout podobného efektu. Zařízení vybavená tímto operačním systémem ale zpravidla patří do poněkud odlišné cenové kategorie (některé A200 jsou již pod 3000Kč) a mnozí prý mají problém tento systém ovládat.

Rozhodně není mým cílem kompletní výčet vlastností, spíše chci uvést, co mě zaujalo.

T9 - lépe to snad už nešlo

Každý pro psaní preferuje něco jiného. Já používám systém T9 a lepší provedení jsem ještě neviděl. Při psaní si dělá evidentně statistiky používání slov, takže se vám nestane, že vám mobil bude na nějakou kombinaci číslic tvrdohlavě nabízet slovo, které píšete zřídkakdy. Vypadá to, že nejnovější platforma si pro lepší výsledky dělá statistiky i pro dvojice slov. Někdy to dojde až tak daleko, že dostanete navrženo další slovo, což se také občas hodí. (Lze vypnout.)

Uživatelské rozhraní je také výborně vymyšlené. Díky seznamu nabízených slov (jsou vidět až tři nabízená slova) se lépe vybírá požadované slovo. I tuto funkčnost lze vypnout, ale nevidím pro to jediný důvod.

U dalších vlastností si nejsem jist se situací u nejnovější verze platformy A200 (JP-8.5: Aino, Yari, Elm, X3 Pureness). Zajímavá je změna velikosti písmen již napsaného slova tím, že slovo označím a mačkám hvězdičku. Též užitečné může být psaní slov, která obsahují číslice, tečky, dvojtečky a různé speciální znaky. Sem můžeme zařadit e-maily, svoje telefonní číslo, smajlíky (například :-D píšu pomocí 113), závorky, uvozovky, ... Chápu ale, že ne každý toto ocení.

Hledání kontaktů jako s T9

U T9 ještě chvíli zůstaneme. Zastánci tohoto způsobu psaní zřejmě ocení i odpovídající způsob hledání kontaktů. Platforma A200 jej nabízí - stačí v pohotovostním režimu začít psát číslo odpovídající jménu (Pro Jana Nováka by to bylo asi 52666825.) Česká verze zřejmě nebude mít problém s diakritikou.

Java tapeta

Myslíte, že na úvodní obrazovce je příliš nevyužitého místa? Žádný problém. Některé Java aplikace totiž můžete nastavit jako tapetu. Stará se o to jediný řádek v jad souboru, takže upravit nějakou aplikaci opravdu není problém. Dokonce na úpravu aplikace pro použití jako tapetu existuje návod. Můžete tak na tapetě mít například kalendář (přívětivý PIM Wallpaper, přizpůsobitelný Open Today nebo příjemný a placený MobyToday), fotky (Slideshow Wallpaper), krokoměr (Walk Mate) nebo jiné více či méně užitečné věci (Bluetooth Robot, Sound Sensor). Zřejmě i já nabídku těchto aplikací rozšířím, ale to se nechte překvapit.

Bohužel, pokud máte mobil od operátora (brandovaný), zřejmě budete o tuto funkci ochuzeni.

Přidáno: Vypadá to, že modely Hazel a Elm mají Java tapety nahrazeny něčím jiným. Zatím o tom moc nevím. Až budu vědět, snad to sem přidám, ale RSS tím asi spamovat nebudu.

A není ta Java pomalá?

Podle různých zkoumání (benchmarky, chování při prvním spuštění a další) Java na platformě A200 funguje tak, že je při prvním spuštění přeložena do nativního kódu a vykonáván je nativní kód. Tomuto přístupu se říká AOT a na mobilních zařízeních je možná vhodnější než paměťově náročnější JIT nebo hardwarový Jazelle. (K vysvětlení nedostatků Jazelle jsou potřeba určité znalosti bytecode a nativního kódu a nebudu se tím tady teď zabývat.) Rychlost Java aplikací by tedy měla být zhruba stejná jako rychlost aplikací vestavěných. Určité prodlevy se v případě většího množství nainstalovaných aplikací (já jich mám 138) při spouštění. Možná to je dnes již vyřešeno lépe, ale u G502 to je u takového množství aplikací vidět.

Nové události (SMS, připomínky, ...) a spuštěné aplikace spolu se zkratkami máte k dispozici skoro odkudkoli pod klávesou menu činností. Není to sice zdaleka novinka, ale zřejmě nejde o až tak známou věc. Dnešní modely mívají toho tlačítko obvykle nad jedničkou, takže není potřeba jej lovit na boku telefonu.

Dojde-li mi tedy nějaká SMS třeba při surfování, objeví se o okamžitě menu činností se senzamem nových událostí. Můžu si SMS ihned přečíst. Anebo se můžu rozhodnout menu činností skrýt a SMS si (nejspíše přes menu činností) přečíst později.

Přepínání aplikací by se těžko dělalo lépe. Přepnout třeba mezi slovníkem a webovým prohlížečem je otázka asi jedné sekundy. Pomocí malého triku také můžete rychle přepnout na úvodní obrazovku: Stačí stisknout menu činností a následně tlačítko pro ukončení hovoru. Spuštěná aplikace zůstane běžet (netýká se menu a některých vestavěných aplikací) a máte hned k dispozici úvodní obrazovku.

Multitasking

Toto jsem již popsal u menu činností: jakoukoli Java aplikaci a některé vestavěné součásti (psaní zprávy, doručené zprávy, přehrávač a další) lze minimalizovat a následně mezi spuštěnými úlohami přepínat. Podle mé zkušenosti je to velmi návykové a už si moc neuvědomuji jak často něco takového využívám.

Ano, takto lze již spustit i více aplikací zároveň. Starší modely (např. K750i) toto neumožňovaly (Minimalizovat Java aplikaci šlo, ale následně spustit jinou Java aplikaci nebo fotoaparát už ne.), ale na platformě A200 (částečně i na A100 - například K800i) to již není problém.

SMS konverzace

Napíšete SMS, dostanete odpověď, na tu odpověď dále odpovíte... Ale lovit to pak v odeslaných a přijatých zvlášť není příjemné. Novější verze platformy A200 nabízí SMS konverzace, které toto řeší.

„Bezedná“ schránka na SMS

Vzpomínám si na nepříjemné hlášky o plné paměti na zprávy. Platforma A200 již zprávy ukládá do sdílené paměti, takže narazit na nedostatek místa je problém. Zvlášť když je možné zprávy ukládat na kartu.

Akcelerometry a gesture gaming

U dražších zařízení jsou akcelerometry možná spíše samozřejmostí, u levnějších zatím ne. S výjimkou některých starších modelů (např. G502) by dnes již všechny na platformě A200 měly mít akcelerometry, pokud správně chápu dokumentaci a pokud něco nezměnili. Nejsem si jist, ale mohl by je mít například i model Naite (JP-8.4), který se cenově pohybuje, tuším, okolo tří tisíc korun.

Díky akcelerometrům je možné detekovat zrychlení telefonu (včetně tíhového zrychlení) a následně na to reagovat například otočením obrazu, měřením kroků (aplikace Walk Mate) nebo nějakou akcí ve hře.

Gesture gaming je něco jiného, ten využívá přední kamery pro měření pohybu. Měření obrazu má ve srovnání s akcelerometry několik výhod i nevýhod a vhodnost záleží vždy na konkrétní situaci. Snímání obrazu nezachycuje tíhové zrychlení a nemusí zachytit zrychlení dopravního protředku (vhodné například při cestování). Je sice také pravda, že oboje měří odlišné veličiny (rychlost, vzdálenost a zrychlení), ale tyto veličiny je možné vzájemně spolu s časem převádět.

Různá zvonění na SMS

Možnost nastavit si různá zvonění na volání od různých lidí je dnes již běžné. To ale lidem jako já, kteří dávají přednost textové komunikaci, kdy to jen jde, nestačí. Na novějších A200 (asi JP-8.3) je možné nastavit vyzvánění podle kontaktu i na SMS.

Java - co víc chtít?

Nějaká podpora Javy je již běžná, ale možnosti a úroveň implementace je mohou rapidně lišit. Právě při čtení dokumentace implementace Javy jsem se dočetl podporu mnoha zajímavých věcí. Podpora API pro GPS, Content handling API (asociace souborů a protokolů, přesnější úroveň implementace nevím), SIP, asi tři různá API pro trojrozměrnou grafiku a další. Díky tomu je těžké najít aplikaci, která by nefungovala. Nabízí i pár proprietárních API, například pro přístup k menu činností, výběr souboru (asi od JP-8.5) nebo Java tapeta (popsáno výše).

Aplikace se může sama minimalizovat a následně znovu přenést do popředí, což je velmi užitečné u instant messagingu (Jabber, ICQ, ...). Velikost heapu je dostatečná pro chod několika aplikací. (Nedívejte se na měření aktuální velikosti heapu, ta se totiž mění v závislosti na aktuální potřebě.)

S oprávněním aplikací by také neměl být problém. I nepodepsaným aplikacím již lze například povolit přístup k souborům bez ptaní, takže správci souborů a přehrávače v Javě se stávají použitelnými. (Kdo by chtěl na každém kroku potvrzovat povolení?) POdle toho, co jsem viděl, to stále není samozřejmostí.

E-maily: šlo by to lépe, ale může to stačit

E-mailový klient dnes nabízí pro příjem pošty POP3, IMAP i ActiveSync a pro odesílání SMTP a snad i ActiveSync. Podpora příloh není problém. Klient může nové zprávy kontrolovat v různých časových intervalech. Může je kontrolovat i nepřetržitě (minimálně přes IMAP), podporuje-li to server (například GMail). Ve vestavěném správci souborů můžete soubor odeslat e-mailem. V případě přiliš velkých obrázků nabídne zmenšení.

Nabízí také automatickou konfiguraci - podle e-mailové adresy dovede mnohdy najít konfiguraci. Jen je pak vhodné zkontrolovat, zda nastavení odpovídá vašim představám - typicky pokud chcete IMAP, doporučuji zkontrolovat, zda v nastavení je také IMAP.

Bohužel, minimálně na G502 nejsou podporovány konverzace a není možné se dívat on-line do jiných složek než inbox. Konverzace jsou možná již u novějších modelů vyřešeny, protože tuto možnost nabízí u SMS.

E-mailový klient není vyloženě špatný a mnohdy bude stačit. Záleží ale dost na požadavcích a určitě ještě lze zlepšovat.

Synchronizace - použitelné řešení

Mobil je možné synchronizovat nejen přes počítač, ale i přes internet. Oboje má svoje výhody i nevýhody, které jsou celkem zřejmé. V případě synchronizace přes internet je k dispozici nejen běžný protokol SyncML (zřejmě neomezeně synchronizačních účtů), ale také méně běžný ActiveSync (jeden synchronizační účet, aspoň na G502). To je užitečné třeba při synchronizaci s Google kalendářem. Je také možné nastavit nějaký interval synchronizace. Jen je škoda, že je nutné si heslo uložit.

Zhasnutý displej, první stisk bez účinku

Spíše drobnost, která potěší. Vzpomínám si na situace, kdy jsem měl na mobilu něco spuštěného, displej zhasnul a já přemýšlel, co mám stisknout abych kromě rozsvícení displeje neudělal něco nechtěného. Dnes již nemusím - první stisk při zhasnutém displeji displej pouze rozsvítí. Samozřejmě tu je pár výjimek, například při odemykání kláves by byla vlastnost spíše na škodu. Toho si naštěstí všimli i vývojáři.

Číslicemi do menu

Možnost procházet menu pomocí číslic je dnes snad samozřejmost. Co už taková samozřejmost není je tatáž možnost u různých kontextových menu apod. Na platformě A200 lze najít opravdu jen málo míst, kde tato možnost chybí.

Často omílané nevýhody - jak to s nimi je?

Slyšel jsem něco o restartech, jak to s nimi je?

Ty by již dnes měly být prakticky minulostí. Pročtete-li si nějaké fórum a porovnáte-li problémy s verzí platformy, zřejmě dojdete k závěru, že tímto neduhem trpí především JP-8.0 až JP-8.2.* a pak také starší verze firmware platformy JP-8.3. Zřejmě nebude snadné nalézt uživatele JP-8.4, který by si stěžoval na samovolné restarty. Na JP-8.5 to zřejmě bude podobně. Možná menší výjimku bude tvořit poněkud specifický model Aino s částečným dotykovým ovládáním, ale pokud, tak věřím, že zrovna v této cenové kategorii to nová verze firmware vyřeší, není-li to ještě vyřešeno.

Sečteno a podtrženo, tento problém by již měl být minulostí, pokud nevybíráte v bazaru.

Chci přehrávač i foťák, co vybrat?

Modely označené jako Walkman sice asociují přehrávání hudby, ale dobrý přehrávač hudby je již dávno obsažen i v ostatních modelech. Mám nejobyčejnější A200 (a to nejstarší generace), která označení Walkman rozhodně nemá, a na přehrávač si nemohu příliš stěžovat. Skladby jsou tříděny (a indexovány) podle ID3 a je možné se na ně dívat několika různými způsoby - například všechny skladby jednoho autora nebo všechny skladby jednoho alba. Pár rozdílů se najde, například shake control, ale spíše je nepovažuji za důležité.

U foťáků bude rozdíl (Cybershot vs. ostatní) zřejmě větší, už kvůli autofocusu.

Jak to je s komfortem při používání USB mass storage?

USB mass storage slouží k připojení mobilu jako disku (nebo dvou disků), na kterých vidíte obsah paměti telefonu a případně i obsah karty. Starým známým problémem je, že se mobil pro připojení do tohoto režimu vpodstatě restartuje (po upozornění). To zabere nějaký čas a znamená to také ukončit všechny spuštěné aplikace.

Tento problém může zmírnit použití Bluetooth nebo nějakého nástroje, který umí spravovat soubory v režimu telefonu (Sony Ericsson PC Suite a MyPhoneExplorer na Windows, gvfs na Linuxu). Má to také určité nevýhody, rozhodně nejde o plnohodnotný disk. (Teoreticky by mělo jít i to, ale ještě jsem to neviděl.) V každém případě jde o vlastnost, která nemusí být příjemná, ale se kterou musíte počítat.

Kontakty na SIM i v telefonu zároveň?

Mnohdy vidím v recenzích výtku, že daný model neumí pracovat s kontakty na SIM i v telefonu zároveň. Nic proti tomu, vypadá to, že tomu tak skutečně je. Jen jsem nepochopil, čemu to vadí. Já na SIM kontakty neukládám, protože tam mají omezené možnosti (jedno číslo, nelze přidat e-mail, délka jména...). Někdo může zase ukládat kontakty výhradně na SIM - i to není problém. Ale reálné využití pro zobrazení kontaktů ze SIM i z paměti telefonu mě nenapadá. Pokud nějaké máte, klidně se s ním pochlubte v komentářích.

Standardní konektory a paměťové karty?

Mnozí by radši viděli USB mini místo FastPortu, jack místo FastPortu a paměťové karty micro SDHC místo MS micro. Někteří jsou naopak spokojeni se starým stavem. Já se od těchto debat spíše držím stranou. Je fakt, že oboje má určitě výhody i nevýhody. Zastánce jacku, micro USB a paměťových karet micro SDHC ale jistě potěší, že na ně v novějších modelech začíná Sony Ericsson myslet. Zatím se to týká především paměťových karet, ale i u konektorů se tu začínají objevovat první vlaštovky.

Omezené počítání znaků?

Někdy bývá vytýkán také fakt, že zbývající znaky do konce SMS nejsou počítány celou dobu, ale až asi dvacet znaků před dosažením hranice. V praxi to znamená, že je počítadlo zbývajících znaků zobrazeno až ve chvíli, kdy začne být důležité. Kritici si možná neuvědomují, že tento přístup umožňuje počítadlo zbývajících znaků naopak zvýraznit. Navíc změna počtu SMS, na které je rozdělena právě psaná zpráva, je viditelně a lehce i slyšitelně signalizována.

Tedy, je to tak, ale jako zásadní nevýhodu bych to rozhodně neviděl, dokonce to má i svoje výhody.

Co vybrat?

Naite je levný klasický mobil pod 3000Kč. Elm je novější a vybavenější. Aino je dotyková vysouvací zvláštnost, která ale není pro každého. Tyto modely jsou na JP-8.4 nebo JP-8.5.

Android nabízí X10 a různé variace. Symbianem S60 je zase v Satiu a Vivazu.

Nabídka je samozřejmě širší, toto jsou jen tipy.

Diskuzi ke článku naleznete zde.

Linkování

Líbí se Vám tato stránka? Zalinkujte ji!

Chcete sledovat novinky? Pokud si právě prohlížíte článek a hledáte RSS pro celý web, pak jste trošku jinde. Možná hledáte poslední změny.

Validní HTML 4.01 StrictValidní CSS 2.0Validní hlavní RSS kanálPHP 5Apache
referer: UA:CCBot/2.0 (http://commoncrawl.org/faq/) time:0.66404500 1503523064
web
mail
comment